Na útěku - Lee Patrick

Vysloužilý mariňák Sam Dryden, jehož výcviková kvalifikace díky dřívější účasti v několika utajovaných bezpečnostních projektech je vysoce nadprůměrná, truchlí nad smrtí manželky a dcery. V jedné z bezesných nocí si jde zaběhat po pláži a narazí do vyděšené asi jedenáctileté dívky. Pronásleduje ji skupina mužů. Dryden se s ní skryje a vyslechne rozhovor pronásledovatelů, z něhož vyplývá, že dívku chtějí na něčí pokyn zabít. Oběma se podaří uniknout z oblasti městečka, kde dívku drželi několik měsíců na drogách. O život dívce usiluje velmi mocný člověk se známostmi na nejvyšších místech bezpečnostních agentur Spojených států a má k dispozici nejnovější výkřiky sledovací techniky včetně naprosto nových satelitů Miranda. Stačí mu lusknout prstem a zmobilizuje ozbrojené složky v kterékoli oblasti, vzlétnou stíhačky, vrtulníky vybavené termovizí. Dívka je obětí pokusů dvou konkurenčních zbrojních firem, u níž se kromě schopnosti číst myšlenky vyvinuly i schopnosti jiné. Momentálně je po aplikování drog ve stavu ztráty paměti, která se jí má do týdne vrátit. To je pro pronásledovatele naprosto nepřijatelné a snaží se ji do té doby zničit. Třebaže má pronásledovatel k dispozici složku Sama Drydena a ví, co se od něj dá očekávat, nepřestává vycházet z údivu. Dryden mu připravuje jedno překvapení za druhým. A hrají v tom roli i schopnosti prchající dívky. A k čemu slouží věž k přenosu mobilních signálů umístěná zcela nesmyslně uprostřed vyschlého jezera v poušti?

Úryvek
LOWRY SI MUMLAL NAHLAS, co mu táhlo hlavou, když zadával příkazy k zaměření satelitů. „Číslo dvanáct, záběr třikrát tři kilometry. Číslo patnáct, podřízené dvanáctce, index bioorganismy, lidské, ve volném prostoru. Číslo čtyři, podřízené dvanáctce, stejný příkaz.“

Pozoruhodný hardware Mirand doplňovala softwarová sada jako z té nejhorší noční můry konspiračního teoretika. Miranda mohla dostat pokyn zobrazit plochu o velikosti menšího města a izolovat v ní lidské postavy, které nejsou uvnitř konstrukcí vyrobených člověkem. Jedna družice mohla zaznamenávat cíle v širokém rámci, zatímco další dvě nebo tři mohly přiblížit jednotlivé objekty a pořizovat detailní záběry. Během tohoto procesu spolu mohly jednotlivé družice vzájemně komunikovat, aby si efektivně rozdělily pracovní vytížení. Celá operace by nezabrala ani třicet vteřin.

Už to běželo.

Na prvním monitoru byl široký záběr města, země a oceánu, jenž byl znázorněn studenou černou barvou. Ostré body namodrale bílého světla označovaly domy a další zdroje tepla.

Na dalších třech monitorech záběry teprve začínaly naskakovat: přesné snímky lidských cílů přicházející z ostatních satelitů. První snímek ukazoval skupinu lidí v kruhu kolem vysoce jasného tepelného zdroje.
„Táborák na pláži,“ vysvětlil Lowry. „Ignorovat?“

Gaul přikývl. Lowry vydal pokyn systému, aby na ten cíl nebral zřetel.

Další záběry ukázaly schůzku pátracího tým s Currenem u dodávky – Gaul jim před chvílí nařídil, aby se k ní vrátili, aby mohli vyrazit za Rachel a Drydenem, jakmile bude k dispozici jejich poloha.

Jak přicházely další snímky – žena venčící psa, vysoký muž vynášející odpadky – stávalo se zřejmým, že Mirandy při výběru cílů postupují od západu k východu. V tomto případě to znamenalo, že začaly u pobřeží a postupovaly do vnitrozemí. Pravděpodobně chybné nastavení softwaru. Gaul hleděl na monitor ukazující široký záběr města. Táhl se asi dva a půl kilometru od pobřeží k jakémusi nákupnímu středisku úplně vpravo. Mirandy nyní označily všechny cíle ve volném prostoru v levé polovině a za dalších deset až patnáct vteřin dokončí zpracování pravé strany.